Mrazivá historie holocaustu lidi zajímá, stovky tisíc Čechů navštěvují památníky a vyhledávají tematické výstavy

Mrazivá místa připomínající historii holocaustu se dnes plní studenty i dospělými lidmi. Školy si objednávají exkurze a zapojují se do vzdělávacích programů. I dospělí lidé si však kupují zájezdy s odborným výkladem. Podle statistik si hrůzy, které stály život miliony lidí, jezdí do Osvětimi či bližšího Terezína připomenout stovky tisíc Čechů.

Nejen dospělí, ale i studenti mají zájem o okupační historii. Památníky obětem holocaustu i muzea nabízejí pravidelně pořádané vzdělávací programy. Podle výroční zprávy v roce 2013 navštívilo jen Památník Terezín téměř 216 000 lidí, z toho více než polovina byli studenti. I Židovské muzeum v Praze nabízí řadu vzdělávacích programů, jak pro studenty, tak pro ostatní zájemce. Od září 2014 odstartovali pracovníci Židovského muzea v Praze nový cyklus „Naše 20. století“. Ten se věnuje tématu holocaustu a mohou ho navštívit všichni zájemci. Lidé tak mají možnost slyšet osobní příběhy přeživších a přiblížit si dřívější tragické časy. Zkušení průvodci provádějí v dnes již tichých prostorách koncentračních táborů skupiny studentů, páry i rodiny.

Lidé přitom mnohdy využívají zájezdy profesionálně zorganizované cestovními kancelářemi. „Když jsme nabídli na našem portálu zájezd do polské Osvětimi, za několik hodin byl vyprodaný. Lidé si mohli poslechnout o historii koncentračního tábora za 2. světové války od odborného průvodce v češtině,“ popsal například Karel Pospíšilík. Právě Osvětim byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem. V roce 2013 navštívilo Osvětim na 1,3 milionů lidí. Návštěvnost za poslední dva roky je nejvyšší v pětašedesátileté historii památníku holocaustu. Návštěvníky tu provází na tři stovky průvodců, kteří umí dvacet jazyků včetně češtiny.

„Osvětim se stala památníkem celé Evropy, což reflektuje skutečný význam, jaký má historie holocaustu a dramat odehrávajících se v koncentračních táborech v dějinách současné Evropy. Nárůst vzdělávacího aspektu tohoto místa nám nepřímo ukazuje také výzvy, jimž naše společnost v současnosti čelí,“ uvedl ředitel památníku Piotr Cywinski.

V Česku zase lidé míří za poznáním temné historie do Terezína. Návštěvnost Památníku Terezín se kvůli politickým změnám v zemích bývalého Východního bloku snížila v roce 1990 téměř o 60 000 lidí. Další pokles návštěvnosti pak nastal v roce 2002 a 2003 kvůli povodním, které zasáhly Česko. „Od roku 2004 se návštěvnost opět zvyšuje. V roce 2010 přijelo téměř 160 tisíc cizinců a 58 tisíc Čechů. Naším poselstvím je mimo jiné také vzdělávat, i proto nabízíme vzdělávací programy,“ uvedl Tomáš Rieger, mluvčí Památníku Terezín.

Zájem o vzdělávací programy a výstavy s tematikou holocaustu je každoročně velký i v Židovském muzeu v Praze. Takto zaměřené programy pro různé věkové kategorie nabízené jeho Oddělením pro vzdělávání a kulturu navštíví ročně na 10 tisíc žáků a studentů. Významný je projekt „Zmizelí sousedé“ s aktivní účastí mladých lidí, do něhož se již zapojily desítky škol. Putovní výstavy je pak možno  ročně zhlédnout na 16 až 20 místech. Patří k nim například výstava o Anně Frankové, autorce světoznámého deníku. „Příběh mladičké Anny, která za války zahynula, a její rodiny, je zasazen do kontextu války a pronásledování Židů. Výstava se snaží vést mladé návštěvníky k zamyšlení nad důsledky nacismu a antisemitismu, inspiruje ke srovnání událostí minulosti a situací v dnešním světě,“  přiblížil účel výstavy ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

Chcete přidat svůj názor?

Napsat komentář