Vánoční období pohledem astrologa

Vypracovala Naďa Šmídová

Poslední měsíc v roce Prosinec je odpradávna nejen měsícem očekávaných Vánočních svátků, ale mnohými dny se prolíná duch pověr a „kouzel“… Vše začíná první adventní nocí tento rok to bude 30.listopadu.Nejenže si zapálíme první svíčku na adventním věnci, ale věřte nebo ne při první adventní noci dle pověr je možné zkoumat budoucnost…


Proto naši předkové v tuto noc lili např. olovo, cín… roztavené na lžíci do nádoby se studenou vodou  a z tvarů které tím vznikly usuzovali o svém osudu.  Také se házeli pantofle za záda, a když mířila špička ven, znamenalo to např. pro nevdanou dívku sňatek v dalším roce.  Zajímavým zvykem je i plavení světýlek.

Druhým dnem ke kterému se vážou zvyky je 4.prosinec,   kdy má svátek  sv. Barbora patronka kanonýrů. Stejně jako naše prababičky i dnes v mnohých rodinách je dochován zvyk v tento den nařezat do vázy třešňové větvičky. Říká se že pokud větvička rozkvete na Štědrý den, nese do domova štěstí a pokud se rozvine v tento den o půlnoci, tak toho štěstí bude dvojnásobně.

Hned další den 5.12. u nás chodí nadělovat  Mikuláš, který má svátek další den, tedy 6.12. Sv. Mikuláš z Myry (některé prameny uvádí Bari), je ochráncem mořeplavců, patron pekařů, obchodníků…

Jméno Mikuláš pochází od niké (vítězství) a laós (lid).  Základem pro jeho uctívání se staly příběhy a legendy, vyprávějící jak se Mikuláš za svého života vždy zastával slabších a pronásledovaných, staral se o sirotky, vdovy… Mikuláš se stal během svého života biskupem a byl milován lidmi pro své štědré a laskavé srdce i moudrost. Den 6.12. tedy svátek sv. Mikuláše se ve středověku dokonce spojoval i s bohatstvím, a proto se každý obchodník snažil v tento den uzavírat obchody na další rok.
Mikulášovo uctívání má počátky v 10.století v Německém v Porýní a zde vznikl i obyčej který přetrval až dodnes. Mikuláš večer 5.12. dle legendy sestupuje z nebe na zem, obchází lidská obydlí a rozděluje dárky mezi všechny děti a dospělé.

V sobotu 13.prosince se nedivme když se ozve zaklepání a za dveřmi budou stát „Lucky“ celé v bílém… Přijdou zkontrolovat zda své příbytky chystáme k přivítání „“světla““…
Lucie zvěstuje konec nejtemnějšího období roku a dává naději i zpěvem, že po tmě se k nám opět vrátí světlo. I samotné jméno Lucie je odvozeno od latinského lux – světlo. Svatá Lucie je považována za patronku domácích prací a spořádané domácnosti. Proto navštěvuje stavení a zjišťuje, zda máme již uklizeno a chystáme se na nadcházející svátky.

Jenže… se změnou juliánského kalendáře na gregoriánský, se svátek Lucie posunul z 23. prosince na současný 13. prosinec. Takže dle starého juliánského kalendáře platilo  „Lucie noci upije“ a mohla pokárat hospodyňky za případný nepořádek v domácnosti. Tehdy totiž – v den svaté Lucie, tedy těsně před Štědrým dnem, se předpokládalo že všechny domácnosti by měly být již přichystané na Štědrý den, upravené a uklizené jako ze škatulky.

Od Štědrého dne až do svátku Tří králů ještě dodnes v některých vesnicích chodí koledníci, zpívají koledy a koledují, v některých oblastech pouze na Štěpána a Nový rok,
odtud např. Koleda, koleda Štěpáne…
Koledy navazují na zvyky běžné před vznikem křesťanství.  Zpěv koled měl nahradit rituální zpěv na počest boha Saturna – tak zvané saturnálie. V českých zemích se koledovalo a zpívalo již v době husitské.

Chcete přidat svůj názor?

Napsat komentář