Zbavte se všech komplexů!

Pohlaví a komplexy
Trpí ženy komplexy více než muži? Budeme-li hovořit o typické ženské posedlosti dokonalým tělesným vzhledem, zdá se být odpověď nasnadě. Málo žen je spokojeno se svým tělem, většinou si připadají tlusté, stěžují si na velikost a tvar hrudi, hýždí nebo nohou.

Ženy vydávají obrovské částky na nákup kosmetických výrobků a jsou hlavními zákaznicemi klinik plastické chirurgie. Tlak trhu s krásou na tom má bezpochyby lví podíl. Zdá se však, že tato nespokojenost ovládá i děti.

Tyranie zrcadla
Skrývá v sobě panenka Barbie  a její vysněná silueta nebezpečí pro rovnováhu malých děvčátek. Otázka je neustále živena debatami amerických feministek. Od 50. let 20.st. je ženské tělo všudypřítomné – plakáty, televizní spoty a reklama předvádějí nitkovité modelky zaplavující náš každodenní život.  Naděje, že se většina z nás bude podobat  tomuto předkládanému „standardu“, je zcela marná. Od nejútlejšího věku jsou děvčátka ohromována těmito ideálními obrazy, které je svým způsobem vedou k tomu, že se musí podřídit, jinak budou zavržena. Cožpak nejsou svědky toho, jak jejich matka neúnavně  pokračuje v usilování o nedostupný ideál? Potíže s příjmem potravy u dospívajících jsou toho logickým důsledkem. Situace se nijak nelepší. V 70. letech představoval hmotnostní rozdíl  mezi modelkami a běžnými ženami 8%, dnes je to 23%.  Krása je cenou, za niž lze okouzlit okolí, získat lásku. Děvčata jsou daleko více než chlapci vychovávána v této existenční perspektivě, kdy jedině krása z časopisů je považována za podmínku rozvoje osobnosti a rovněž svobody.


Milá a nesmělá
Holčičky od osmi let jsou celkově méně spokojené se svojí fyzickou stránkou než chlapci. Pohlížejí na sebe daleko přísněji, méně nevinně.  V mladším školním věku se účast na mimoškolních aktivitách u chlapců a dívek liší jen málo. U chlapců je účast o něco menší ve věku mezi čtyřmi a pěti lety, zatímco u dívek mezi šesti a jedenácti lety. U dospívajících je však rozdíl mezi pohlavími zřetelnější.  Mezi čtrnáctým a patnáctým  rokem udává jedna dívka z pěti, že se neúčastní žádné činnosti, oproti jednomu chlapci z deseti.  Nacházíme zde vliv sociálního tlaku, který tak dobře znají psychoterapeuti. Rodiče spíše povzbuzují mužské potomky, aby se prosadili, byli podnikaví, účastni se různých činností napomáhajících sebedůvěře – sportu, soutěžení.  Dívky jsou naopak vedeny ke koketnosti a poslušnosti, jejich nesmělost není považována za nedostatek. S postupem let pak sebedůvěra, kterou chlapci získávají v průběhu náročných činností, dívkám krutě schází.

Velký a  svalnatý.
Přesto se zdá, že ani muži nejsou fyzických komplexů uchráněni. Zatímco výška byla vždy významným prvkem potvrzujícím mužnost, dnes se začínají prosazovat další standardy. Reklama šíří množství obrazů „dokonalých“  mužských těl s plochým břichem, svalnatým hrudníkem a pažemi.  Mužské tělo se stejně jako ženské stalo předmětem touhy a konzumace a předkládané vzory jsou těžce dosažitelné. Bez ohledu na sexuální orientaci. Muži jsou však zpravidla křehčí v sociální úrovni. Zatímco u žen se komplex rodí nejčastěji z nesouladu mezi vlastním obrazem a nedosažitelným ideálem, komplexy u mužů se rozvíjejí z problémem přizpůsobit se „mužnému“ chování skupiny, zajímat se o sport, neobávat se fyzického rizika, mít úspěch u dívek. Nesmělý chlapec je pro své kamarády brzy předmětem posměchu.
 

Zdroj: Zbavte se komplexů, Pascala de Lomas www.grada.cz

Chcete přidat svůj názor?

Napsat komentář