Jíst méně znamená žít déle. Není to lehké, ale jde to

„Tvá výživa bude tvým lékem,“ pravil starořecký lékař Hippokrates již před více než dvěma tisícovkami let a jeho slova za tu dobu neztratila nic ze své platnosti – spíše naopak. Zatímco po dlouhou dobu své existence si lidstvo nemohlo v potravě příliš vybírat a člověk jedl, co bylo zrovna po ruce, dnes se obyvatelé bohatých zemí musí v pestré nabídce potravin zorientovat na vlastní pěst. Že jim to zatím příliš nejde, ukazují rostoucí problémy s nadváhou a stále častější zdravotní komplikace způsobované obezitou.

Malé porce, pohoda a pohyb – 3 pilíře dlouhověkosti

Přejídat se je dnes „normální“
Vinu za svou nadváhu se běžně snažíme svalit na ledacos: účinek hormonů, pomalý metabolismus, vyšší věk, změny v těhotenství, nebo dokonce nepříznivou fázi Měsíce. Názor odborníků na výživu a obezitologii je však střízlivý a neúprosný zároveň: nadváha je způsobena nerovnováhou mezi příjmem a výdejem kalorií.
Protože se dnes většina lidí nemusí téměř vůbec hýbat a mnoho z nich se k tomu ani nijak nenutí, náš běžný energetický příjem vysoce převyšuje naši skutečnou potřebu. „Dnes je typický nedostatek pohybu a malý energetický výdej. Většině osob by měl stačit příjem energie kolem 6 000 kJ. Běžně jíme až dvojnásobek,“ říká obezitolog profesor MUDr. Štěpán Svačina. Kromě toho vyzdvihuje i další příčinu, která naše pomyslné misky vah tlačí ještě více na stranu energetického příjmu: „Potraviny jsou dnes energeticky vysokodenzní a obsahují v malém množství mnoho energie – příkladem jsou uzeniny, sladké nápoje a podobně.“

Střídmostí k dlouhému věku
Kromě toho, že obezita způsobuje nejrůznější zdravotní problémy a zvyšuje riziko mnoha onemocnění včetně rakoviny, zkracuje zřejmě i lidský věk. Ne nadarmo se říká „Jez do polosyta, pij do polopita, budeš živ dlouhá léta.“ A starou lidovou moudrost potvrzují i lékaři a vědci, kteří se problematice výživy věnují. Profesor Svačina říká: „Na toto téma existuje mnoho pokusů na zvířatech i sledování u lidí. Nízký energetický příjem prodlužuje život. Mechanismus je nutrigenomický. Přejídání i mírná podvýživa ovlivňují expresi různých genů a tak vznikají vztahy k onkologickým a cévním onemocněním na jedné straně ochranné a při přejídání naopak onemocnění provokující. Způsob stravování souvisí s množením kmenových buněk, tzv. komplexem MTOR, sirtuiny a dalšími mechanismy.“

5 kroků směrem od obezity, které může udělat opravdu každý

-Uberte každý den trochu kalorií – každý den si odepřete jednu malou věc, na kterou máte chuť: jednu dávku sladké limonády nahraďte minerálkou, jeden sáček brambůrek nechte ležet v regálu nebo svůj obvyklý počet knedlíků zeštíhlete alespoň o jeden.

– Vyhýbejte se fast-foodům – a to opravdu důsledně. Čím více jídla si připravíte sami doma z čerstvých surovin, tím lépe.

– Změňte pitný režim – sladké limonády v sobě ukrývají neuvěřitelné množství kalorií, které by mnohdy vydaly na samostatné jídlo. Proto je nikdy nepijte jako doplněk k jídlu, a jestliže se bez nich nemůžete obejít, dopřejte si je jen občas jako bonus.

– Buďte aktivnější – nemusíte se nutit trávit hodiny v tělocvičně, stejně byste nevydrželi déle než pár týdnů. Najděte si aktivitu, která vás bude bavit (nebo alespoň co nejméně otravovat), a zařaďte ji do svého denního režimu. I kdyby to měla být jen krátká procházka cestou z práce.

– Nakupujte chytře – zlaté pravidlo chránící naše postavy i peněženky asi znáte: nechoďte nakupovat hladoví. Dále platí, že čím méně svůj domov budete zásobovat možnými vysokokalorickými lákadly, tím méně jim budete podléhat.

Jídlo a stres v začarovaném kruhu
I když je molekulární podstata vztahu dlouhověkosti k přejídání či naopak hladovění hodně složitá, praktické doporučení pro nás všechny je naopak velmi jednoduché: snížit svůj energetický příjem. Jak těžké je toto doporučení ve skutečnosti dodržovat, ví ale každý, kdo si to ve svém životě někdy zkusil. Neblaze známý jojo efekt a noční luxování ledničky po celodenním nuceném hladovění nám připomíná, že cesta krátkodobých drastických diet není správná ani účinná. Změna stravovacích návyků by měla být postupná, trvalá a pro člověka dlouhodobě zvladatelná. Zároveň by ji měla provázet i jistá proměna životního stylu: méně stresu a více pohybu pomůže zvládat chutě k jídlu a nachylovat misky pomyslných vah více na stranu energetického výdeje.

Stres a obezita, tedy nadměrný energetický příjem, spolu přitom často souvisí víc, než jsme ochotni si přiznat. Pokud chceme hubnout nebo alespoň nepřibírat, měli bychom si umět udělat čas především na:

pomalé a zdravé jídlo,
přiměřený pohyb,
kvalitní spánek a relaxaci.

To, že často žijeme v začarovaném kruhu stresu a neustálého přejídání, potvrzují i odborníci. Na otázku, zda si člověk může zvyknout jíst méně, tedy na dlouhodobě nižší energetický příjem, profesor Svačina odpovídá: „Pokud je člověk v pohodě, tak si zvyknout může. Všichni však žijeme typicky ve stresu a v této situaci je omezení těžké. Lze změnit alespoň spektrum potravin – třeba jíst více zeleniny, nejíst uzeniny, nepít sladké nápoje apod.“ Každá i malá změna k lepšímu se počítá a nejlepší je, pokud se pro nás po nějaké době stane samozřejmostí. Zpočátku se například budeme nutit vzít si k svačině místo čokoládové tyčinky jablko nebo broskev, za nějaký čas se z toho však stane zvyk, který se dále odrazí i v dalších stravovacích návycích.

Zdroj: u lékaře.cz

Chcete přidat svůj názor?

Napsat komentář